

Cítit se jemně ve svém těle,
je umění naslouchat jeho potřebám
a respektovat je.
Dovolit si zpomalit a cítit své tělo jinak.
Mám ráda momentky a tahle fotka vznikla na dovolené, když jsme na kole projížděli slovinské pobřeží.
Prý: "zatáhni bříško, budu tě fotit".... Fotka odráží můj vnitřní pocit. Byla jsem nadšená, plná dojmů a radosti. Je to pocit lehkosti a spokojenosti, který si dokážeme vytvářet i v běžném životě, když si to dovolíme, když se zastavíme a zjemníme.
Jak to známe všichni, naše životy nejsou jen o radosti, ale jsou v něm malé i velké starosti, naše "prohry" a zklamání, naše těžkosti, ale i naše vítězství. U mne to bylo vítězství nad nepříjemnou nemocí, která by mi jinak komplikovala aktivní pohyb i život, a možná bych cestovat nemohla vůbec. Děkuji že můžu. Děkuji své nemoci, že mě zastavila a děkuji sobě, že jsem to nevzdala a že jsem pochopila.