Cítit se jemně ve svém těle,

je umění naslouchat jeho potřebám 

a respektovat je. 

Dovolit si  zpomalit a cítit své tělo jinak.


Mám ráda momentky a tahle fotka vznikla na dovolené, když jsme na kole projížděli slovinské pobřeží.

Prý: "zatáhni bříško, budu tě fotit".... Fotka odráží můj vnitřní pocit. Byla jsem nadšená, plná dojmů a radosti. Je to pocit lehkosti a spokojenosti, který si dokážeme vytvářet i v běžném životě, když si to dovolíme, když se zastavíme a zjemníme.

Jak to známe všichni, naše životy nejsou jen o radosti, ale jsou v něm malé i velké starosti, naše "prohry"  a zklamání, naše těžkosti, ale i naše vítězství. U mne to bylo vítězství nad nepříjemnou nemocí, která by mi jinak  komplikovala aktivní pohyb i život, a možná bych cestovat nemohla vůbec. Děkuji že můžu. Děkuji své nemoci, že mě zastavila a děkuji sobě, že jsem to nevzdala a že jsem pochopila.